Den válečných veteránů.
Na polích ve Flandrech
Překlad básně Johna McCrae
Na polích ve Flandrech divoké máky rostou,
tam mezi kříži, řada za řadou.
Zde ležíme. Nahoře mezi červánky,
je možná slyšet zpívat skřivánky,
zde dole kanóny jen svoji píseň řvou.
My už však nevstanem a je to možná zdání,
že včera ještě žili jsme a byli milováni.
Teď jenom tiše ležíme na polích flanderských.
Náš boj však zase jiní převezmou.
Do vašich rukou dáme my teď svou
hořící pochodeň a vy ji neste dál.
Kdyby vám uhasla, vzpomeňte na náš žal,
že jsme tu padli zbytečně. Jen máky porostou
na polích flanderských.
Minulý týden jsme si připomněli „Den válečných veteránů“. Proč jsem začala básničkou? Tuto báseň napsal kanadský lékař a básník John McCrae, který byl otřesen utrpením vojáků na frontě v 1.světové válce. Díky této básni se červený mák začal používat jako symbol na vzpomínku padlých a válečných veteránů. Tento den je vzpomínkou nejen na padlé z první světové války.
Děti I.oddělení (I.A + III.A) vytvořili pole červených máků. Jak se to povedlo najdete zde - Červený mák.
Vaši kamarádi a paní vychovatelky